Semifinále na stole: LIAZ 110.471

 ...aneb od párátkového ježka k legendě ČSAD 😉

Každý reziňák má svůj příběh a tenhle tahač od JMPK v měřítku 1:87 už má zdárně nakročeno do velkého finále. Tady je malé shrnutí toho, jak jsme se z hromádky dílů prokousali až do předposledního kola.  

Fáze 1: Jednohubky na polystyrenu Než se vůbec dostaneme k barvám, vypadá to na stole jako nějaký podivný rituál. Očištěné resinové odlitky a rámeček s lepty putují na párátka, abych na ně při stříkání nemusel vůbec sahat. Pěkně zapíchat do polystyrenu, zafixovat a může se jet. 

Fáze 2: Tma před úsvitem Všechno dostává sjednocující černý základ. Černý surfacer je nemilosrdný a ukáže případné nedokonalosti, ale zároveň dá dílům ten správný podklad pro další vrstvy. I ten nejmenší detail na podvozku a na boudě najednou krásně vyleze.  

Fáze 3: Barvy nastupují Konečně to přestává být jen temný stín. Šasi dostalo klasickou modrou, bouda svítí čistou bílou a kola s modrými středy zčernala. Z "ježka" se pomalu stává skládačka, která už začíná dávat smysl. 

Fáze 4: Oblečeno do dresu ČSAD Obtisky zkrátka dělají auto. Jakmile na masku a boky sednou charakteristické pruhy a na střešní spoiler nápis LIAZ, model okamžitě prokoukne. Zkušební sesazení kabiny na modré šasi s logem ČSAD na dveřích je vždycky ten moment, kdy už to začíná vonět naftou. 

Tak, úspěšné semifinále máme za sebou! Zbývá to celé finálně zkompletovat, doladit detaily, přidat trochu té správné provozní špíny a LIAZka může vyrazit na silnice.